PRO UČITELE -Jak využít Český blog pro cizince při výuce češtiny

Český blog pro cizince jsem zakládala na podzim roku 2010 pro své studenty. Inspirovala mě myšlenka, že je lepší se učit cizí jazyk každý den 10 minut, než jednou za týden hodinu. Napadlo mě, že bych mohla každý den dát na blog jeden krátký článek, jehož přečtení by studentům zabralo právě oněch 10 minut. Představte si ten pokrok, kdyby Vaši studenti tohle dělali!

Další důvod pro založení bogu byl nedostatek textů pro začátečníky a studenty nižších úrovní. Mým záměrem bylo psát články na různá témata (aby si každý student našel to, co ho zajímá) a psát je zjednodušenou češtinou (aby studenti textu rozuměli, aniž by se museli zdržovat vyhledáváním nových slov ve slovníku), aby čtení blogu studenty bavilo.

Zpočátku jsem publikovala každý den jeden krátký článek, ale časem se blog začal postupně měnit a vyvíjet, takže dnes na něm najdete různé typy článků. Kromě těch původních velmi jednoduchých a krátkých jsou na blogu i delší články (především o různých historických událostech, ale i praktické o každodenních záležitostech nebo o české slovní zásobě či gramatice), vtipy, písničky, videa. Poslední dobou přibyly ještě dva typy článků – Barevné čtení a Dvě verze (viz níže).

Barevné čtení je článek s přílohou (PDF), ve které je několik verzí toho článku, ale v každé je barevně označen jiný gramatický jev. V první verzi je označen podmět a přísudek, ve druhé podmět a předmět (tvary 1N a 4A), v dalších verzích jsou barevně označeny ostatní pády a v poslední verzi jsou odlišně značena dokonavá a nedokonavá slovesa.
Výhody takového zpracování textu jsou:

  • Když student vidí vizuálně znázorněný gramatický jev v autentickém textu a v kontextu, má možnost ho pozorovat, snadněji si všimne vzorců a snadněji pak daný jev pochopí.
  • Text v sobě obsahuje spoustu užitečných informací (které slovo je podmět, ve kterém pádu je dané slovo, kde se používají (ne)dokonavá slovesa…), které jinak student nemá moc šanci zjistit.
  • Tím, že si čte a zkoumá všechny barevné verze, si zároveň neustále opakuje slova, obraty a gramatiku z onoho článku, čímž se to učí, upevňuje si to.

Články, které mají přílohu s barevným čtením, najdete tady.

Doporučuji si přílohy vytisknout, barevně :-), uchovávat je v průhledných deskách a studentům je jen půjčovat na hodině, když s nimi chcete pracovat. Nebo můžete dát svým studentům odkaz na článek, ať se na přílohu podívají sami (na telefonu, na tabletu…).

Dvě verze je příspěvek, který obsahuje jeden článek ve velmi zjednodušené verzi, aby mu rozuměli i začátečníci, a jeden článek pro pokročilejší studenty, který je psaný autentickou přirozenou češtinou.

Přínosy zjednodušené verze jsou, že studenti tomu rozumí, aniž by museli hledat nová slova ve slovníku, což posiluje jejich sebevědomí. Přečtením si také opakují a upevňují základní gramatiku a slovíčka.

Autentickou verzi dávám proto, aby studenti měli příležitost se seznámit s hovorovou češtinou, aby pak více rozuměli v běžném životě.

Články se dvěma verzemi jsou tady.

 

Čtení článků z blogu jako domácí úkol

Mí studenti Český blog pro cizince milovali a doma si sami pročítali různé články. Stalo se takovým zvykem, že mi na začátku každé hodiny vyprávěli, jaký článek četli a co v něm bylo napsané.

I vy můžete dát svým studentům odkaz na Český blog pro cizince, aby si mohli ve volném čase číst, a pak je na začátku hodiny vyzvat, aby Vám pověděli, co četli. Vedle otázky Co jste dělali o víkendu? je to docela dobré cvičení na rozmluvení, navíc může být pokaždé na jiné téma. Je to i skvělý způsob, jak se naučit mluvit cizím jazykem – něco si přečíst nebo poslechnout a pak to převyprávět a použít slova a obraty, které jsem tam viděl nebo slyšel.

 

Práce s článkem z blogu na hodině češtiny

Pokud se Vám nějaký článek zalíbí, respektive Váš student o něj projeví zájem, můžete na něm postavit i celou hodinu. Mně se velmi osvědčil následující postup:

1. POSLECH na porozumění obsahu

  • přečíst studentům celý článek;
  • zeptat se: O čem byl ten text / článek? – studenti řeknou, co rozuměli, co si zapamatovali;
  • konkrétní otázky (typu ANO / NE nebo CO JE SPRÁVNĚ?) na porozumění textu – pokud nedokážou odpovědět, přečíst text ještě jednou, případně dvakrát, třikrát.

Podle mého názoru vůbec nevadí, pokud čtete text několikrát. Mí studenti za to byli velmi vděční, protože většinou nemají dostatek příležitostí procvičovat poslech, což je zásadní dovednost, kterou potřebuje (a chce umět) snad každý student.

2. POSLECH na detailnější porozumění

Když máme odpovědi na všechny otázky a studenti mají představu, o čem článek je, následuje další čtení:

  • číst text po částech – každou větu rozdělit na krátké úseky, které k sobě logicky patří (například předložka + přídavné jméno / zájmeno + podstatné jméno);
  • po každém úseku udělat pauzu;
  • student zopakuje úsek, který slyšel;
  • pokud nerozuměl tomu, co slyšel, zeptá se například Co znamená…? Jak se to řekne anglicky? a učitel mu to vysvětlí;
  • tímto způsobem projít celý text.

Díky této aktivitě si student procvičí výslovnost, ještě více porozumění poslechu a také užití důležitých frází typu Můžete to říct ještě jednou? Můžete to zopakovat? Můžete to říct pomaleji, nerozuměl jsem…. I tohle cvičení byl mezi studenty velmi oblíbené, protože je připravuje na jejich praxi, na opravdický život mimo hodiny češtiny.

3. KONVERZACE

Teď by měl student rozumět perfektně celému textu, takže můžeme začít procvičovat a upevňovat slova a gramatiku z textu:

  • učitel pokládá různé otázky na text, student odpovídá;
  • student pokládá různé otázky učiteli (podle učitelova vzoru), učitel odpovídá;
  • studenti si pokládají otázky navzájem (pokud nemáte jen jednoho individuálního studenta);

Otázky je samozřejmě nutné uzpůsobit úrovni a schopnostem studenta, abychom ho netrápili, nebo naopak nenudili. Zrovna tak s odpověďmi – některé studenty je dobré vést k tomu, aby kopírovali učitelovy otázky, jiné studenty zase můžeme podpořit, aby zkusili vytvořit vlastní otázky.

4. PŘEVYPRÁVĚNÍ

V této fázi studenti perfektně rozumí textu  a dostatečně ho slyšeli a sami použili, takže jsou připraveni text převyprávět. Je několik možností, jak to udělat:

  • student řekne cokoliv, co si z textu pamatuje;
  • student převypráví text podle taháku (kousek papíru, na němž jsou důležitá slova, fráze nebo slovní obraty a spojení z textu, která chceme, aby student uměl);
  • učitel vypráví text, ale některé detaily změní, a student musí poznat, co je jinak, a reagovat na to, například Myslím, že to bylo jinak, že ten dům nebyl červený, ale bílý….

Na závěr dáme studentům (vytištěný) text nebo odkaz na článek na blogu, aby si ho mohli sami v klidu pročíst a taky aby viděli na vlastní oči, o čem jsme celou tu dobu mluvili. Poté se ještě se studenty můžete zamyslet nad gramatikou v textu, pokud je tam to, co právě probíráte, a obzvlášť má-li článek barevné verze.

Pokud se Vám nebo Vašim studentům článek obzvlášť zalíbil, můžete z něj udělat cvičení, třeba na domácí úkol. Text z článku si zkopírujte do wordu a vytvořte z něj cvičení typu:

  • Doplň správnou předložku – vymažete všechny předložky a místo nich uděláte mezeru (čáru) Jedeme ___ Prahy.
  • Co je správně? – vedle každé předložky vepíšete lomítko a jinou předložku, někdy za, někdy před – Jedeme do / v Prahy.

Místo předložek si samozřejmě můžete vybrat jiný gramatický jev, který chcete zopakovat nebo procvičit. Další možností je vymazat různá slova (spojky, slovesa, přídavná jména, zájmena atd. nebo všechna slova vztahující se k danému tématu, jako například kavárna, objednat si, káva, čaj), udělat místo nich v textu mezery (dostatečně dlouhé, aby studenti měli dost místa na vepsání slov) a nad nebo pod textem uvedete seznam slov k doplnění. Vytisknete a dáte studentům. Je to docela rychlé.

Ne každý příspěvek na blogu je vhodný k výše popsanému. Některé články není nutné takhle do hloubky procvičovat. Stačí, když si je studenti doma sami přečtou a na hodině spolu jen stručně shrnete, o čem článek byl.

V některém z příštích článků se podívám detailněji na procvičováním otázek, poslechu a mluveného projevu, ale i na to, jak přizpůsobit hodinu (výklad, aktivity, cvičení) úrovni a potřebám studenta.

Budu moc ráda, když mi napíšete, jestli Český blog pro cizince na svých hodinách využíváte a jak.

 

Jana

 

 

 

 

 

 

Jana Harperová

Češtinu pro cizince jsem učila skoro 20 let. Založila jsem Český blog pro cizince a napsala jsem knihu Čeština extra - Průvodce českou gramatikou. Víc o mně je tady

Komentáře