Co je důležité udělat na začátku kurzu nebo školního roku? PRO UČITELE

Podle mého názoru je potřeba zjistit, co se Vaši studenti chtějí a potřebují naučit. Proto mám dnes pro Vás dva dotazníky, které Vám s tím pomůžou.

Díky prvnímu dotazníku se dozvíte, jaký přístup od Vás Vaši studenti potřebují nebo očekávají a co jsou jejich priority. Chtějí hlavně komunikovat a zas tak jim nezáleží na tom, jestli udělají občas nějakou chybu? Nebo jsou precizní a chtějí mluvit raději pomalu, ale bezchybně? Mají čas na domácí úkol?
Podle mě by tohle dobrý učitel měl vědět a měl by to respektovat. Ve druhém dotazníku najdete seznam základních konverzačních témat.

Na dotazníky se můžete podívat a, pokud se Vám budou líbit, můžete si je stáhnout, vytisknout a začít používat s Vašimi studenty. Možná se jimi jen necháte inspirovat a vytvoříte si své vlastní, které budou víc vyhovovat Vám a Vašim studentům.

Proč je dobré se studentů zeptat, jak a co by se chtěli učit?

Každý student má jinou představu, proč si platí učitele češtiny. A my učitelé bychom to měli vědět, abychom našim studentům mohli dát přesně to, co očekávají (náš zákazník = náš pán). Pak budou spokojeni a budou se i snadněji a s větší radostí učit. Všichni víme, že to, co nás baví nebo co se potřebujeme naučit, nám jde skoro samo. A když se musíme učit něco, co nás nezajímá, bolí nás z toho hlava.

Kromě toho tím dáváme studentům najevo, že nám na nich záleží, že výuku češtiny bereme vážně, že chceme učit, jak nejlépe to jde, čímž zároveň naše studenty i motivujeme. Vždycky je velmi příjemné spolupracovat s někým nebo být ve společnosti někoho, kdo je pro svou věc nebo práci zapálený.

Také si tím můžeme ušetřit spoustu práce, času, energie a nervů. Třeba když pro svého studenta připravíme skvělé cvičení za domácí úkol a on ho pak neudělá. Který učitel by se nenaštval, když tím strávil spoustu času a nakonec je to k ničemu. Pokud ale hned od začátku kurzu víme, že náš student na domácí úkoly nemá čas, jelikož má rodinu a časově náročnou práci, nebudeme se kvůli němu zbytečně namáhat a plýtvat svým časem. A ušetříme se zklamání, když nepřinese vypracovaný domácí úkol.

Vyčerpávající může být i situace, kdy se učitel snaží studenta opravovat a student to ignoruje. Stalo se Vám někdy, že jste svého studenta snad stokrát upozornili na nějakou chybu, ale bez výsledku? Když víme, že student nechce být opravován a my to respektujeme (a opravujeme jen to nejnutnější), uleví se nám a student bude spokojený, že ho neustále nepřerušujeme a že nám může v klidu sdělit, co potřebuje. Naopak pokud se student chce češtinu naučit perfektně a náhodou zjistí, že ho necháváme dělat chyby, může se naštvat a najít si jiného učitele, který ho opravovat bude (a dá mu to, co student potřebuje).

To bylo jen pár případů, proč je dobré se studenty předem probrat, jaká mají očekávání. Samozřejmě i tady záleží na typu studenta. Někteří dotazník s radostí vyplní a budou se těšit, jak vybraná témata budete procházet a oni si je budou odškrtávat. Jiní naopak vyplňováním seznamu nebudou chtít ztrácet čas. Může se i stát, že student nebude vědět, jestli chce nebo nechce být opravován. V takových případech jsem doporučila, že vyzkoušíme jednu variantu nebo kompromis, a student pak řekne, zda mu to vyhovuje, či nikoliv.
Dotazník bych studentům nabídla v každém případě. Pokud ho vyplní, získám velmi hodnotné informace a zdroj inspirace pro další práci se studentem. Pokud se tím nebudou chtít zabývat, nevadí, alespoň jsem ukázala, že jsem profesionálka.

Dotazník si můžete stáhnout ZDE. Pokročilejší studenti ho zvládnou vyplnit sami (třeba za domácí úkol). S méně pokročilými studenty bude lepší, když dotazník vyplníte společně.

 

Jak naložit s informacemi z dotazníku

Věřím, že jestli čtete tenhle článek, znamená to, že Vám na Vašich studentech záleží a že dotazník určitě neodložíte na dno šuplíku, aniž byste se na něj podívali. Věřím, že získané informace budete chtít efektivně využít.

Já jsem si vždy výrazně (barevně) napsala na nějakou kartičku nebo na kartu studenta základní informace, například opravovat všechno hned, MLUVENÍ + POSLECH, abych měla stále na očích (během hodiny i během příprav na hodinu), na co se mám soustředit. Abych na to třeba časem nezapomněla.
Na druhou stranu se priority našeho studenta můžou v průběhu kurzu nebo školního roku změnit. Na to bychom měli brát ohled a studentovi dotazník nabídnout znovu. Podle upraveného dotazníku pak změníme i svůj přístup (když třeba student přijde s tím, že chce být více, nebo méně, opravován).

U seznamu konverzačních témat jsem vždy požádala studenty, aby si (doma) seznam přečetli a zakroužkovali 5 – 10 témat, která je nejvíc zajímají a o kterých by se chtěli naučit mluvit. Tato témata jsem si výrazně a viditelně zapsala do karty studenta nebo na kartičku, a během kurzu / školního roku jsem je zařazovala do hodin češtiny. Když jsme všechna zvolená témata probrali, student označil několik dalších.

Na základě dotazníku a především vybraných konverzačních témat můžete pro studenta vytvořit studijní plán. Taky si můžete dopředu promyslet, které materiály budete používat. Když víte, že se Váš student zajímá například o vaření, a v nějakém časopisu uvidíte recepty nebo článek o jídle, můžete si to vystřihnout a založit do složky studenta. Pro své studenty takto můžete sbírat krátké články, odkazy na videa, podcasty či různé obrázky na témata, která je zajímají, a pak z nich můžete vytvořit hodinu.

Tento přístup velmi doporučuji u Vašich soukromých studentů. Jestliže učíte v jazykové škole skupinový kurz podle osnov, kterých se musíte držet, pravděpodobně nemůžete brát příliš ohled na zájmy každého jednotlivého studenta. Ale i tady bych se studentů zeptala, jaký mají názor na domácí úkoly, opravování chyb atd.
Já jsem i ve skupinových kurzech zjišťovala, o jaká témata by studenti měli zájem, a pak jsem vybrala ta, na kterých se shodlo nejvíc studentů. (U skupin bych studenty požádala, aby každý vybral víc témat, třeba 8 – 10.) Další možnost je nechat studenty hlasovat, která témata se chtějí učit.

O tom, jak si rychle a jednoduše připravit konverzační hodiny studentovi na míru, napíšu v jednom z příštích článků nebo e-booků. Různé články ke konverzačním tématům najdete i na Českém blogu pro cizince (jídlo, sport, kultura, cestování, české tradice…)

ZDE si můžete stáhnout (nebo prohlédnout) ještě další dva seznamy konverzačních témat – přeložené obsahy z publikací English Vocabulary in Use. Druhý seznam je určen pro pokročilejší studenty.

Veselá příhoda na konec

Jeden můj student, mimochodem britský právník, si mi kdysi postěžoval, že ho jeho bývalá učitelka češtiny donutila naučit se názvy všemožného hmyzu. Pamatuji si, že mi tenkrát přišlo legrační, když odříkával desítky jmen brouků, pavouků a různých létajících potvor, o kterých jsem ani netušila, že existují.
Smutné však bylo, že ani on nevěděl, co říká. Neznal jejich anglické protějšky, protože se o hmyz nikdy nezajímal. A vůbec netušil, proč se ta slova musel učit, když mu k ničemu nejsou. Já taky nemám tušení, proč to paní učitelka udělala, ale očividně se ho nezeptala, co se chce a potřebuje naučit.

Pán si naopak velice liboval, že jsem se s ním celé hodiny bavila o londýnském Arsenalu a o cyklistice. To byly jeho dvě velké vášně a na těchto dvou tématech jsem se snažila procvičit veškerou základní gramatiku a slovní zásobu. Byl z toho nadšený a dělal neuvěřitelné pokroky.

Moji studenti češtiny se mi často svěřovali s podobnými zážitky (i když ne tak extrémními), jak se na hodinách češtiny museli učit něco, co bavilo jejich učitele, přestože oni sami o to téma žádný zájem neměli. Takový přístup je podle mě plýtvání časem i penězi studentů. Zažili jste něco podobného, když jste se Vy učili cizí jazyk? Já ano a nebylo to příjemné. Našla jsem si jiného učitele.

Proto bych každému učiteli poradila, aby od svých studentů zjistil, co se chtějí a potřebují naučit. A aby se nebál maximálně uzpůsobit své hodiny svým studentům. Ušít jim kurz na míru. Učit je především to, co budou v nejbližší době potřebovat. Studenti to milují.
Určitě se Vám už někdy stalo, že student přišel na hodinu s prosbou, že ho čeká nějaké jednání v češtině (např. návštěva u zubaře nebo domluva s instalatérem) a že se na to potřebuje připravit. A pokud jste mu s tím pomohli, odcházel z hodiny natěšený a příště Vám nadšeně vyprávěl, jak to zvládl…

Přeju Vám hodně takto natěšených a nadšených studentů!

Jestli budete mít čas a chuť, budu moc ráda, když mi napíšete, jak začínáte kurz nebo školní rok Vy. A na co se na začátku ptáte svých studentů…

Jana

facebook Učím češtinu pro cizince

 

 

Jana Harperová

Češtinu pro cizince jsem učila skoro 20 let. Založila jsem Český blog pro cizince a napsala jsem knihu Čeština extra - Průvodce českou gramatikou. Víc o mně je tady

Komentáře